Kristián se narodil v létě roku 2014. Celé těhotenství, včetně porodu probíhalo bez větších komplikací.

Kristian působil jako zcela zdravé miminko, zlom nastal 10 hodin po porodu, kdy začal z ničeho nic šíleně brečet – nebrečel ani těsně po narození. Zdravotní sestra si Kristiána vzala s tím, že je nervózní a ať máme trochu klid  –  už byl večer. Ve 3 hodiny v noci přišel lékař se slovy : „Kristiánův stav se začal zhoršovat, pokud se nezlepší, bude nutný převoz do Brna, budeme Vás informovat.“ Za necelou hodinu se dveře opět otevřely , lékař jen nakoukl : „ Maminko pojďte se mnou, musíme připravit papíry na převoz.“ Vůbec jsem nerozuměla tomu, co lékař říkal, jaký převoz, když před pár hodinami tvrdil, že je Kristián zdravé miminko. To už ale bohužel nebyla pravda. Kristián měl silné křeče, vysokou horečku a jeho malé tělíčko začalo selhávat, proto byl nutný okamžitý převoz na novorozeneckou JIPku do Brna.

 Další den jsme na oddělení volali, do telefonu nám řekli, že je stabilní a můžeme se za ním přijít podívat. Když jsme přišli museli jsme prvně počkat na lékařku, která nám oznámila, že je Kristiánův stav pořád vážný, že se jim nepodařilo křeče dostat pod kontrolu, z čehož byl příliš vyčerpaný, byl uveden do umělého spánku, napojen na umělou plicní ventilaci. Nikdo neví, jestli se ještě někdy probere a pokud ano, jak na tom bude, zda se někdy postaví na nohy nebo bude jen ležící. Při prvotních vyšetřeních se ukázalo, že měl Kristian silné krvácení do mozku, které jej značně poškodilo, proto byly prognózy do budoucna dost nejasné. Kristián je ale od narození velký bojovník, který nám přišel ukázat, že pokud se chce, dá se zvládnout vše. Po 48 hodinách se lékařům podařilo Kristiána probrat a odpojit od přístroje. V této době mu byl již nitrožilně podáván pyridoxin díky kterému křeče začaly odeznívat.

 Psát Vám podrobně celý postup léčby, nekonečných pobytů v nemocnici, nespočet  vyšetření (na některé výsledky pořád ještě čekáme ) by bylo na opravdu hodně dlouhou dobu. Podle magnetické rezonance , CT mozku i EEG vyšetření neměl Kristy (jak mu doma i ve škole říkáme) nikdy chodit, vnímat, smát se… Teď je to téměř devítiletý kluk s kouzelným úsměvem, smyslem pro pořádek a čistou duší – jak říká každý, kdo ho potká.

Bohužel pozdní diagnóza i silné krvácení do mozku zanechaly svou daň. Kristyho pořád trápí epileptické záchvaty, které mu nedovolí se posouvat dál a doběhnout tak jeho vrstevníky. K PDE se mu přidaly časem i další diagnózy jako například :

• Opožděný psychomotorický vývoj – Kristy je na úrovni dětí předškolního věku
• Centrální hypotonický syndrom
• Špatný stereotyp chůze
• Porucha autistického spektra – Kristy nemluví, většině běžných pokynů rozumí, ale nechápe. Ve škole navštěvuje druhý ročník autistické třídy, kde se sice pomalu učí psát číslice, ale doteď pro něj nemají žádný význam, „jen obtahuje obrázek“
• Astigmatismus
• Symptomatická epilepsie